Bod viděl jsem, plál v čistém světle ryze,
že oko bylo oslněno v jase
a zavřelo se ostrosti té cizé…..
V té vzdálenosti jak od kola svého
je světlo, které kolo způsobuje,
když nejhustší jest pára štítem jeho,
Kruh ohnivý kol bodu pohybuje
se prudce, takže pohyb, nejrychleji
jenž svět obíhá, před tím ustupuje;
Kol toho jiný víří, za ním spějí
pak druhý, třetí, čtvrtý a kruh pátý
a šestý v sebe tak se otáčejí.
Pak sedmý sleduje tak rozepjatý,
že služka Junony v svém kruhu celém
by neobjala tento oblouk zlatý.
Tak osmý, devátý v rozpětí smělém
a každý volněji se v kole točil,
čím od jedničky dál byl jasným čelem.
A tam jsem plamen nejčistější zočil,
jenž nejmíň od čisté se jiskry dálí,
proud pravdy nejvíce do něho vkročil.
Má Paní zřela, že rmut péče kalí
mou duši, a tu řekla: „Na tom bodu
tkví nebesa i celý vesmír v dáli.
